Hledání zdrojů a psaní

Při hledání knih, článků a informací obecně se zamyslete:

Co přesně hledám – jakou informaci chci najít, bude se od toho odvíjet tvorba klíčových slov a jejich kombinování? Příklad příliš obecné X konkrétně zvolené kombinace klíčových slov:

Global warming AND polar bear

(hodí se v začátcích, když prozkoumávám terén a ujasňuju si, jaké problémy spojené s medvědy a globálním oteplováním můžu řešit)

X

"global warming“ AND "polar bear*“ AND "population size“ AND "hunting success rate“ AND ("Hudson bay“  OR Manitoba OR Ontario) NOT Greenland

(konkrétní zadání pro získání informací o tom, jak globální oteplování ovlivňuje populaci medvědů v závislosti na úspěšnosti jejich lovu v Hudsonově zálivu a jeho okolí, ne v Grónsku)

Kde to můžu najít - cesta k potřebným informacím není lehká a zpravidla je nenajdete na jednom místě. Pro akademické zdroje (odborné články, závěrečné práce, materiály z konferencí) zkuste Google Scholar, pro závěrečné práce repozitáře univerzit či portál theses.cz (u českých VŠ), pro statistické informace, výroční zprávy firem apod. Google či specializované weby a databáze. Některé informace pro vaši práci můžete zjistit sami vlastním výzkumem či měřením.

K čemu mi to bude – zdroj, se kterým pracuji, pro mě musí být nějak užitečný, jinak ztrácím čas. Předtím, než začnu číst 20ti stránkovou studii v AJ si projdu obsah a přečtu abstrakt – tím zjistím, co a jak autor dělal a k čemu došel – pak zhodnotím, jestli má smysl přečíst to celé.

Kam to dám – zkuste si načrtnout strukturu práce , co zhruba budete psát v jaké kapitole (pro inspiraci a návrh struktury můžete použít umělou inteligenci). Každá škola má vlastní pokyny týkající se struktury – řiďte se jimi. Kombinujte klíčová slova tak, abyste měli dostatek materiálu a podložené informace k obsahu jednotlivých kapitol. Z informací, které se dočtete, si dělejte výpisky a řaďte je podle načrtnuté struktury, budete to sice ještě předělávat, ale v tuto chvíli už vlastně píšete.

Jak to ocituju – hned na začátku myslete na to, že zdroj, který použijete, musíte ocitovat. To znamená, že budete potřebovat vědět minimálně:

• kdo je za text zodpovědný – autor (fyzická osoba/organizace)
• název (knihy/článku/časopisu/webové stránky/videa)
• kdo informaci vydal a kde – hlavně u tištěných knih
• časové údaje – u knih rok vydání, u věcí na webu datum zveřejnění/změny
• identifikátory (ISBN, ISSN, DOI)
• URL - u zdrojů z webu

Pokud většinu těchto informací nemáte, hledejte jiný zdroj. Dávejte taky pozor na to, zda je zdroj vhodný. Používejte od samého začátku citační manažery, usnadní vám práci a ušetří čas.

• < Předchozí
• Další >

Jaké zdroje použít

K napsání bakalářky/diplomky zkuste vycházet z více typů zdrojů, každý je totiž v něčem přínosný:

Bakalářky, diplomky a dizertace – můžete se jimi inspirovat (ale pozor na plagiátorství) zvláště u oborů, které mají mnoho studentů píšících na podobné téma (např. Ekonomika malého podniku – je velká pravděpodobnost, že teoretická část bude u všech prací podobná, nemůže být ale stejná). Vždy se podívejte na oba posudky. Nemusíte se omezovat pouze na vaši katedru/ústav, ale pozor – jiné školy mohou mít jiné požadavky na zpracování práce. Podívejte se na seznam zdrojů, ze kterých autor vycházel – třeba tam najdete dobré tipy.

Encyklopedie – Wikipedie/Encyklopedie Britannica nejsou zdroje, které byste citovali ve své práci, dovedou však být užitečné zejména v začátcích, kdy se seznamujete s tématem a ujasňujete si klíčová slova. Přepínání mezi jazykovými verzemi navíc často usnadní problémy s překladem z/do AJ.

Přehledové publikace – (např. Handbook of Robotics, Companion to…) často zpracovávají vývoj a historii oboru, současné trendy, směr jakým se obor vyvíjí atd. Porozumění kontextu je jedna z věcí, kterou musíme prokázat během psaní naší práce. V tomto typu publikace najdeme informace, které můžeme uplatnit především v úvodu a v teoretické části práce.

• Stanoví definice
• Ujasní terminologii a vývoj oboru
• Zavádí zkratky (např. HRI – human-robot interaction)
• Nastíní kontext

Články a studie – bývají kratší a zaměřené na konkrétní problém. Najdete je např. přes Google Scholar nebo přímo v knihovních databázích. Často popisují aplikaci nějaké metody na konkrétním příkladu.

• Jaké přístroje se používají
• Jak se měří/získávají data
• Jak se vyhodnocuje
• Jak se interpretují výsledky
• Jaké jsou výhody/nevýhody použití

Zjistíte, jak byste mohli postupovat vy, když uplatníte stejné/podobné metody. Taky zjistíte, že už někdo dělal stejnou/podobnou věc – v čem ji vy děláte jinak? Očekáváte jiné výsledky? Tyto případy je dobré zmínit a vysvětlit, proč jsme se tak rozhodli – prokazujete tím znalost problematiky.

Statistické informace – data publikovaná statistickými úřady, centrálními bankami, odbornými asociacemi (národními, mezinárodními) apod. v jejich databázích a ročenkách (např. ČSÚ,  ČNB,  Eurostat, ECB, World Bank, OECD Data, OECD Stats, EIU, WHO, FAO, ITU, UNWTO). Vždy se dobře seznamte s definicí dat, případně se nebojte vznést dotaz na způsob jejich získavání a srovnávejte srovnatelné.

Informace o firmách, odvětvích a trzích – nejčastěji je najdete ve výročních zprávách firem, obchodních rejstřících, ročenkách odborných a průmyslových asociací a marketingových výzkumech. Některé z těchto informací jsou volně dostupné na webu, jiné najdete v placených databázích (specializované knihovny, ale někdy je část dat dostupná i zdarma – např. databáze Orbis, Business Source Ultimate, Statista, Passport, MarketLine, Proquest One Business).

• < Předchozí
• Další >

Dostupné knihy ve fondu Národní technické knihovny

Materiály NTK

• Jak na závěrečnou práci: Vyhledávání – webinář ze série určené pro pisatele závěrečných prací, který se soustředí na vyhledávání a různé typy zdrojů. K dispozici je prezentace a záznam webináře.
• Tipy pro psaní: Struktura práce a jazykové prostředky – další část ze série Jak na závěrečnou práci, tentokrát se zaměřením na strukturu závěrečné práce a obsah jejích různých částí.
• Psaní odborného textu: Jazykové prostředky – stručné shrnutí doporučení a tipů pro používání jazyka v odborném textu. Kromě verze v pdf je dispozici také video obsahující mluvený komentář (23 minut).

Doporučené webové stránky

• Napíšu diplomku – video-kurz Moravskoslezské vědecké knihovny určený studentům vysokých škol, kteří se potýkají s napsáním akademické práce.
• Purdue OWL: The Writing Process – centrum pro akademické psaní doporučované předními světovými unverzitami. Tato vybraná sekce se zaměřuje na začátky psaní a výběr tématu.
• Texas A&M Univeristy Writing Center: Brainstorming – návody na psaní různých typů textů, úvodní brainstorming, citování, gramatiku.
• UC Berkeley Library: Types of Information – rozdělení jednotlivých zdrojů informací, se kterými se můžete setkat v knihovně.
• Blog Adama Herouta – univerzitní profesor z oboru IT radí, jak psát diplomku, čemu se vyhnout a na co si dát pozor.

• < Předchozí